Francouzské zelené pláně

Asonance

1: Tak jakpak se Hmáš, Willy, Epříteli C#mimůj,
 F#dovolíš, jen si sednu do Estínu na hrob F#tvůj.
 HHorkým letním sluncem jsem ErozpáleC#miná,
 F#chodím celý den a jsem EunaveHná.
 Podle náhrobku vidím - slavils C#miosmnáct let,
 když jsi v F#zbytečné válce oHpustil tenhle F#svět.
 HDoufám, že zemřel jsi C#mičistý a hned,
 že jsi F#nestřílel první, když Epřišel rozkaz Hvpřed.
R: Hrály píF#šťaly k tomu, nesli těE zpátky doH
 a C#mizazněly salvy, když tě F#spouštěli Hníž.
 A když Ekněz dělal kříž nad tvým F#tělem,
 začly Edudy zvolna C#mihrát tesknou F#Hseň.
2:  Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
 vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
 i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
 v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
 Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
 v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
 zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
 která nikoho dávno už nezajímá.
3:  Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
 barvy ze strání svítí pestrou paletou,
 horký letní vítr začal od moře vát,
 žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
 Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
 a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
 že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
 že zničil a proklel celá pokolení.
R: + A když Ekněz dělal kříž nad tvým F#tělem,
 začly Edudy zvolna hrát tC#miesknou píseň.F#  H 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2019-08-17T18:22:36.014805+00:00
Výsledky hledání: